Budu mluvit na rovinu - porod není žádný med. Ať už jde o přirozený nebo císařským řezem, tělo ženy prochází neskutečnou transformací. V minulosti bylo v naší kultuře období po porodu známé jako "šestinedělí", odráží toto 40 až 42 denní období, kdy by se nová matka měla věnovat odpočinku a vzpamatování. Petr to naštěstí pochopil a dodnes děkuju vnějším silám za to, jak mi pomáhal.
Nejenže jsem byla vyčerpána, ale moje tělo bylo také naprosto převrácené vzhůru nohama. Nemluvím tu o estetických změnách, jako je přebytečná kůže nebo strie, mluvím zde o změnách, které ovlivňují každodenní život. O změnách, o kterých se mnoho lidí bálo mluvit.
Po porodu dochází k drastickému poklesu hladin hormonů, hlavně progesteronu a estrogenu. Toto může ovlivnit náladu a vést k tzv. poporodní depresi. Měla jsem to štěstí, že jsem toto období ustála bez větších psychických potíží. Ale nebylo to tak jednoduché, jak to vypadá.
První týdny jsem byla neuvěřitelně šťastná. Měla jsem pocit, že to je ta nejkrásnější doba mého života. Ale pak přišla únava. Byla jsem neustále unavená, i když mi Petr pomáhal jak mohl. Stále jsem ale měla pocit, že mi energie uniká neznámo kam. A pak přišla apatie. Nic mě nebavilo, těšila jsem se jen na to, až se budu moct zavřít v hlubokém spaní.
Tělo po porodu potřebuje především podporu v obnově tkání a orgánů, které byly zasaženy porodem. Strava plná bílkovin, vitamínů a minerálů je klíčová. Pro mě bylo obzvláště důležité dodržovat pitný režim a doplňovat železo. A také vitamín C, který zvyšuje absorpci železa. Byla jsem ráda, že se Petr věnoval vaření a já měla se o co starat navíc.
Nesporně důležitý je také odpočinek. Já vím, že s novorozencem to není tak snadné. Ale ja jsem se snažila dodržovat pravidlo „Pokud spí dítě, tak spí i maminka“. Upřímně, ne vždy to fungovalo. Ale Petr byl hrdinou a často mi umožnil si odpočinout, zatímco on se staral o našeho malého.
Ačkoliv jsem věděla, že cvičení je po porodu důležité, musím říct, že to bylo pro mě velmi obtížné. Byla jsem vyčerpaná, unavená a často jsem měla pocit, že nemůžu ani chodit. Ale věděla jsem, že je to důležité pro mé tělo, takže jsem se do toho pustila.
Ale ne bez Petru. I když byl zpočátku skeptický ohledně cvičení doma, nakonec se přidal. A bylo to skvělé. Nejenže mi cvičení mikrospánky pomohlo zvládnout den, ale také přineslo tolik potřebný pohyb. Cvičení nám také poskytlo trochu osobního času jen pro nás.
Po porodu mě čekalo mnoho výzev. Jako každá nová matka jsem se potýkala s nedostatkem spánku, emocemi a tím, jak vyrovnat nároky na čas a energii. A samozřeň, jak zvládnout nové povinnosti jako jsou kojení, přebalování, uspávání a další.
Cítila jsem se někdy jako na kolotoči, ze kterého nejde vystoupit. Petr mi v tomhle obrovsky pomáhal a vždycky mi opakoval to, co mi řekla jedna moudrá žena: „Každý den je nový den.“ A věřte mi, že je to pravda. Každý den přinese nové výzvy, ale také nové radosti a zázraky.
Naštěstí, jak týdny ubíhaly, začínala jsem se cítit lépe fyzicky i emočně. Povinnosti se staly rutinou a já jsem se dokázala více soustředit na sebe a na to, jak se cítím a co potřebuji. A jak se zlepšovalo mé zdraví a pohoda, tak se zlepšovala i moje schopnost starat se o své malé.