Chápu, že pokud jste muž nebo jste nikdy neporodila, mohli byste mít o tomto procesu několik pochyb. Sám jsem se rozhodně několikrát zeptal, jak to může být. Marie mi to popisovala tak, že ústava a kondice prý hrají roli, ale také důležité je, jak se na to psychicky nastavíte. I když to může být strašně bolestivé, je to něco, co může žena zvládnout. Přeci jen, ženy porodily po staletí bez pomoci epidurálu nebo jiné moderní lékařské pomoci. Samozřejmě, že moderní medicína hraje obrovskou roli v tom, jak se porod vyvíjí, ale stále je to o síle ženy.
Je těžké definovat, jak moc porod bolí, protože bolest je velmi subjektivní záležitost. Co je pro jednu ženu nesnesitelná bolest, může být pro druhou jen nepříjemný nepohodlí. O porodní bolesti se často hovoří jako o největší bolesti, kterou může žena zažít. Ale ne každému to tak připadá. Marie mi říkala, že když porodila našeho syna Matěje, dorazila na pokoj s pocitem, že to byla nejintenzivnější a nejkrásnější bolest, kterou kdy zažila. Každý kontrakce se nejdříve snažíte porazit, ale pak už jen přijmete a necháte to, aby to přešlo.
Předporodní kontrakce jsou něco, co může žena prožívat několik týdnů nebo dokonce měsíců před porodem. Tyto kontrakce, známé také jako Braxton Hicks, jsou přirozenou součástí těhotenství a připravují tělo na samotný porod. Marie měla tyto kontrakce již v pátém měsíci těhotenství, a ona mi říkala, že se cítila jako silná menstruační křeč. Když jsem se ji zeptal, jak se takové kontrakce projevují, Popisovala to jako pocit, který se pomalu stupňuje, vrcholí a opět zklidňuje. A vše trvá tak 20 až 30 vteřin.
Většina žen dnes bere epidurál jakmile to jde, a to z dobrého důvodu. Epidurál dokáže významně zredukovat bolest porodu, umožňuje ženě odpočinkový čas před fyzickým náporem vytlačovací fáze. Marie měla zkusila epidurál a říkala, že by bylo těžké si porod bez něj představit. Odstranil většinu její bolesti, takže mohla být více soustředěná na tlačení. Byl to obdivuhodný výkon a obdivuji jakoukoliv ženu, která se rozhodne porodit bez něj.
Porodní plán je skvělý způsob, jak komunikovat vaše přání ohledně porodu s ošetřujícím týmem. Je důležité mít pevný plán, ale také být ochotni se přizpůsobit, pokud se věci nevyvíjejí podle plánu. Marie měla pevný porodní plán s několika přednostmi a preferencemi, ale také s otevřeností pro možnost změn. Byla ochotná přijmout epidurál, i když to nebyla její první volba. Je dobré mít možnosti, ale také být flexibilní. Protože jak Marie říká: „Porod je dobrodružství, které se neobejde bez nejednoho překvapení.“
Jako partnera to bylo pro mě fascinující a výjimečné svědectví. Byl jsem u porodu našeho syna Matěje a považoval jsem to za jeden z nejdůležitějších momentů mého života. Sledování Marie, jak bojuje a bojuje s porodní bolestí, bylo ohromující a dojemné. Stal jsem se jejím podporovatelem, oporou a fanouškem, který jí povzbuzoval v její cestě. Nemohl jsem ji osvobodit od bolesti, ale mohl jsem být s ní, držet ji za ruku a povzbuzovat ji. Bylo to velmi silné propojení, které nás ještě více sblížilo.
Takže jak moc porod bolí? To je otázka, na kterou není konkrétní odpověď. Každá žena zažívá porodní bolesti jinak a každý porod je jedinečný. Ale jedna věc je jistá – porod je nepochybně jedním z nejintenzivnějších a nejobdivuhodnějších zážitků, které může žena zažít. A pro mě, jako partnera, bylo nesmírně povzbudivé a osvěžující být svědkem takové odvahy a síly. Takže ať už se ptáte z obav, zvědavosti nebo z úcta, vězte, že porod je neuvěřitelný počin, za který by měla být každá žena nesmírně hrdá.