Jak jsem poznala, že jsem těhotná: první příznaky, které jsem si všimla

Těhotenství se neobjeví s výstřelem z raketoplánu. Často přichází tiše, jako šeptání těla, které se snaží říct: „Něco se mění.“ Já jsem to poznala po třech týdnech, kdy jsem se probudila s tím, že jsem měla hlad, ale nechtěla jíst. Nebylo to jako obvykle. Nebylo to „chci kafe a rohlík“. Bylo to „chci něco, co nevím, co je“ - a pak jsem si všimla, že mi vůbec nepadla menstruace.

První věc, která mě znepokojila: zpožděná menstruace

Moje cyklus byl vždy přesný jako hodinky. Přišla vždycky mezi 27. a 29. dnem, bez výjimek. Když minulý měsíc nebyla, nevěřila jsem tomu. Zkusila jsem si připomenout, jestli jsem neměla nějaký stres, nebo jsem nezvýšila trénink. Nic. Žádný důvod. Tak jsem si koupila těhotenský test. Nebyla jsem nervózní. Byla jsem spíš zvědavá. Když jsem ho použila, výsledek byl slabě pozitivní. Tak slabý, že jsem si ho musela přečíst dvakrát. Ale byl tam. Dvě čáry.

Zvýšená citlivost prsů - nejvíc mě překvapilo

Předtím jsem si všimla, že mi prsy přestaly být normální. Nebyly bolestivé, jako před menstruací. Byly… jinak. Těžké. Jak kdybych je měla naplněné vodou. Dokonce jsem si všimla, že mi kožní vrásky kolem bradavek zmizely. Vypadaly jako když se něco začíná připravovat. Nejsem žádný odborník na tělo, ale věděla jsem, že to není normální. Když jsem se v koupelně dotkla prsou, cítila jsem, že se něco děje. Nebyla to bolest. Byla to přítomnost. Něco se mění uvnitř.

Nevolnost - nejen ráno

Nejvíc mě překvapila nevolnost. Nebyla to ta klasická „nemocná ráno“ verze. Byla to nevolnost celý den. V deset hodin ráno jsem cítila, jak se mi v krku zvedá. V poledne, když jsem se snažila sníst polévku, jsem musela odložit lžíci. V šest hodin večer jsem měla pocit, že bych se mohla zvracet, i když jsem nic nejedla. Nebylo to z důvodu chřipky. Nebylo to z důvodu špatného jídla. Bylo to něco jiného. Něco, co se neobjevilo v žádné z mojich předchozích nemocí.

Únavnost - jako kdybych měla být v noci na půl roku

Nejsem typ ženy, která se vždycky cítí unavená. Vždy jsem měla energii na sport, práci, večírky. Ale v tu dobu jsem se cítila jako kdybych měla být v noci na půl roku. V deset hodin večer jsem měla pocit, že bych mohla spát celý den. Nebylo to z důvodu špatného spánku. Nebylo to z důvodu stresu. Bylo to jako kdyby tělo říkalo: „Zastav se. Tady se něco děje.“

Změny v chuťových preferencích - od zeleného čaje k kyselému zelí

Nejdivnější věc byla změna chutí. Předtím jsem milovala kávu. Teď jsem se na ni dívala jako na něco, co by mě mohlo zvracet. A najednou jsem chtěla kyselé zelí. Ne jen kyselé zelí - kyselé zelí s klobásou a bramborovou kaší. To jsem nikdy nejedla. A když jsem to nakonec snědla, cítila jsem, že to je to pravé. Věděla jsem, že to není jen náhoda. Moje tělo mi říkalo, co potřebuje.

Časté močení - a nejen večer

Předtím jsem se v noci probouzela maximálně jednou. Teď jsem se probouzela třikrát. Nebylo to kvůli vodě. Nebylo to kvůli alkoholu. Bylo to prostě tak. Moje tělo začalo připravovat prostor. Když jsem šla k lékařce, řekla mi, že se děje změna v děloze. Přímo na začátku těhotenství se děloha začíná rozšiřovat a tlačí na močový měchýř. To je přirozené. A já jsem to prostě cítila.

Co jsem nečekala: změna vůně

Nejvíc mě překvapilo, že jsem začala cítit vůně jinak. Když jsem šla do supermarketu, vůně parfémů, čerstvého chleba, nebo dokonce kávy mě začaly děsit. Některé vůně mě způsobovaly nevolnost. Jiné jsem prostě nechávala být. Nebylo to, že jsem se stala alergikou. Bylo to, jako by můj nos byl přeprogramován. Věděla jsem, že to není jen psychika. To je jedna z prvních změn, které těhotenství způsobuje - zvýšená citlivost na vůně.

Když jsem šla k lékařce

Když jsem šla k lékařce, měla jsem už v ruce dva pozitivní testy. Lékařka mi řekla, že je všechno v pořádku. Měřila tlak, poslouchala srdce, udělala ultrazvuk. A tam, na obrazovce, jsem viděla první kmitání - ten první pulz. Byl to ten nejmenší, nejkrásnější pulz, který jsem kdy viděla. Nebylo to jen „těhotenství“. Bylo to „život“. A v tu chvíli jsem pochopila, že všechny ty změny - nevolnost, únavnost, citlivost - nebyly příznaky nemoci. Byly příznaky začínajícího života.

Co jsem se naučila

Ne každá těhotná žena zažije všechny tyto příznaky. Někdo má jen zpožděnou menstruaci. Někdo necítí nic, dokud neudělá test. Ale pokud jste si všimli několika z těchto věcí - změny chuťových preferencí, nevolnosti, únavy, citlivosti prsů, častého močení - a máte zpožděnou menstruaci, neignorujte to. Nečkejte, až bude příliš pozdě. Udělejte test. A pokud je pozitivní, jděte k lékařce. Nejde jen o potvrzení. Jde o to, abyste začali péči o sebe a o to, co se uvnitř vás děje.

Nejčastější otázky

Co dělat dál

Nejprve si vezměte chvíli na sebe. Těhotenství je velká změna. Neznamená to, že musíte mít všechno hned pod kontrolou. Udělejte test. Pokud je pozitivní, zapište si datum poslední menstruace - to pomůže lékařce určit termín porodu. Připravte si otázky pro lékařku. Zajímá vás, co jíst, co vyhýbat, jak se cítit. A nezapomeňte - nemusíte být „perfektní“. Stačí být přítomná. Váš tělo už dělá všechno, co potřebuje. Vy jen potřebujete naslouchat.