Možná jste přemýšleli, kolik času vlastně trávíme čekáním na pohotovosti. Dnes vám o tom povím svůj příběh. Příběh, který jsem zažila osobně a který mě přiměl přistoupit na toto téma více detailně a prozkoumat ho. Byl to úterý, krásný den, a my jsme právě plánovali piknik v parku. Ale jak to tak často bývá, život má jiné plány. Můj mladší syn Robin skočil ze skluzavky a zlomil si ruku. Byli jsme vystaveni chaotické a nekonečné zkušenosti s čekáním na pohotovosti.
Bylo to opravdu frustrující a psychicky náročné. Seděli jsme tam, sledovali, jak se hodiny neúprosně táhnou a snažili se vypořádat se s bolestí a strachem našeho malého chlapce. Tato zkušenost mě vedla k tomu, abych se podívala na problém čekání na pohotovosti více do hloubky.
Na pohotovosti je obvyklé, že se na ošetření čeká delší dobu. Toto je realita, se kterou se úzce seznámíte, pokud se stanete akutním pacientem. Průměrný čas čekání na pohotovosti se může značně lišit. Může to být jedna až čtyři hodiny a v extrémních případech i déle. Je to dáno řadou faktorů, jako je počet pacientů, závažnost jejich stavu, dostupnost zdravotnického personálu a zdrojů atd. Proto je stále důležité být připraven a mít s sebou něco k pití, jídlo a něco na zkrácení času.
Nezapomínejte, že je dobré být na pohotovosti, ale i tak je mnohem důležitější mít s sebou správné vybavení. Děti by měly mít s sebou hračky nebo puzzle, aby se zabavili, zatímco dospělí mohou mít knížku nebo alespoň smartphone se sluchátky, aby mohli poslouchat hudbu nebo podcasty. Tyto maličkosti vám mohou pomoci lépe zvládnout dlouhou dobu čekání.
Při naší návštěvě pohotovosti jsme strávili celkem čtyři hodiny čekáním na ošetření. To bylo opravdu vyčerpávající a stresující. Měl jsem pocit, jako bychom byli uvězněni v čase. Hodiny se zdály být zpomaleny a vše kolem se zdálo být v mlze. Stále jsme doufali, že na Robinovu ruku bude brzy podívat lékař.
Marek, můj manžel, byl opravdu úžasný. Pomáhal uklidnit Robinu a hrál s ním hry na svém telefonu, zatímco jsem já se snažila uklidnit naši Elisku, která byla také nervózní z celé situace. Byli jsme však velmi vděční, že jsme při sobě měli svého psa Brutuse, který svým věrným pohledem pomáhal uklidnit naše malé. Správně, náš pes Brutus je pro nás víc než jen zvíře, je to člen rodiny, který nám v této těžké době pomáhal.
Podle mé zkušenosti je důležité být co nejvíce připraven na dlouhou dobu čekání na pohotovosti. Zde je několik tipů, které vám mohou pomoci zvládnout tuto situaci:
Na závěr bych chtěla říct, že čekání na pohotovosti je něco, co nikdo z nás nechce zažít. Ale jsou chvíle, kdy nemáme na výběr. Proto je důležité být co nejlépe připraven a vědět, co od takové situace očekávat. Doufám, že tyto tipy a rady vám pomohou zvládnout tuto situaci lépe. A nejvíce ze všeho, doufám, že se vám podaří vyhnout se pohotovosti co nejvíce!