Kolik žen nechodí ke gynekologovi a proč je to nebezpečné

Každý rok se v Česku objeví přes 3 000 nových případů rakoviny děložního hrdla. Většina z nich by se dala předcházet - stačilo by, aby ženy chodily na pravidelné gynekologické prohlížky. Ale skutečnost je smutná: podle dat Ministerstva zdravotnictví z roku 2024 jen 58 % žen ve věku 25-65 let absolvovalo preventivní vyšetření v posledních třech letech. To znamená, že více než 40 % žen v tomto věku nechodí ke gynekologovi vůbec nebo jen velmi zřídka.

Proč ženy nechodí ke gynekologovi?

Není to jen o strachu. Je to kombinace mnoha věcí, které se navzájem posilují. Některé ženy si myslí, že když nemají žádné bolesti, nemají co hledat. Ale rakovina děložního hrdla nebo endometrióza se často neukazují žádnými příznaky, dokud není pozdě. Další důvod je strach z bolesti nebo nepříjemného vyšetření. Mnoho žen se z toho cítí zahanbeně - jako by se mělo něco skrývat. A pak je tu čas. Práce, děti, starší rodiče, domácí povinnosti - všechno to zabere energii, a gynekologická prohlídka se stává „když budu mít čas“.

Největší překážkou ale zůstává nevědomost. Mnoho žen neví, co se přesně děje při vyšetření, proč je to důležité nebo jak často by měly chodit. Některé si myslí, že stačí jít jen tehdy, když chtějí počít dítě. To je nebezpečný mýtus. Gynekologické vyšetření není jen o těhotenství - je to o celkovém zdraví ženského těla.

Co se děje při gynekologickém vyšetření?

Nejde o nic, co by mělo být děsivé. První část je rozhovor. Gynekolog se zeptá na cyklus, případné bolesti, používané antikoncepci, případné krvácení mimo cyklus. Pak následuje prohlídka. Nejde o nic, co by trvalo déle než 5-7 minut. Použije se speciální zrcátko, aby se mohla prohlédnout děložní hrdlo. Potom se vezme jemný štětec a odebere se malý vzorek buněk - to je tzv. PAP test. Nebo se použije modernější metoda - test na lidský papilomavir (HPV), který je přesnější a důvěryhodnější.

Pokud je potřeba, gynekolog provede i palpací - lehce dotkne břicha, aby zkontroloval, zda jsou vaječníky a děloha v pořádku. A pokud má žena problémy s bolestmi nebo krvácením, může být doporučeno ultrazvukové vyšetření. Všechno to probíhá v klidu, v tichém prostředí, a žena má vždy právo říct „stop“ kdykoliv.

Kdy a jak často chodit?

První prohlídka by měla být ještě před prvním pohlavním stykem - ne proto, že by bylo něco špatného, ale protože je důležité vytvořit základní záznam o zdraví. Po prvním styku se doporučuje chodit každé dva roky. Od 30 let je vhodné začít kombinovat PAP test s testem na HPV. Od 35 let, pokud jsou výsledky vždy normální, může být interval prodloužen na tři roky. Ale to neznamená, že by se mělo čekat až na bolesti.

Ženy, které už mají děti, si často myslí, že „to už mají za sebou“. Ale těhotenství a porod neznamenají, že tělo přestalo být zranitelné. Změny v hormonálním systému, počet porodů, používání antikoncepce - všechno to ovlivňuje riziko onemocnění. I ženy po menopauze by měly chodit na prohlížky, protože riziko rakoviny děložního hrdla i vaječníků se nevytrácí s věkem.

Co se stane, když nechodíš?

Když žena nechodí ke gynekologovi, neznamená to, že problém neexistuje. Znamená to jen, že ho nikdo nevidí - až do chvíle, kdy je příliš pozdě. Rakovina děložního hrdla se vyvíjí pomalu - obvykle 10 až 15 let. V té době se mohou vyskytnout drobné změny v buňkách, které ještě nejsou rakovinou. Tyto změny se dají včas odstranit - a tím zabránit vzniku rakoviny. Když ale žena nechce jít na prohlížku, tyto změny zůstávají nezaznamenané. A pak se z nich stane invazivní rakovina, která vyžaduje operaci, chemoterapii, a často i odstranění dělohy.

Podobně je to s endometriózou - onemocněním, které postihuje jednu z pěti žen. Příznaky jsou silné bolesti, krvácení mimo cyklus, neplodnost. Ale mnoho žen to přehlíží jako „normální bolesti během menstruace“. Výsledek? Průměrně 7-10 let trvá, než se endometrióza správně diagnostikuje. A za tu dobu se poškozuje vaječníky, vejcovody, děloha - a může dojít k trvalé neplodnosti.

Co dělat, když se bojíš?

Nejsi sama. Mnoho žen se cítí stejně. Ale existují způsoby, jak to zvládnout. První věc: vyber si gynekologa, kterému důvěřuješ. Některé ženy raději chodí k ženám - a to je v pořádku. Většina gynekologů má zkušenosti s tím, že pacientky se cítí nejistě. Můžeš jim říct: „Mám strach, nevím, co mě čeká.“ Většina z nich to pochopí a pomůže ti se uvolnit.

Druhá věc: vezmi si s sebou někoho, kdo tě podpoří. Kamarádku, sestru, partnerku. Nebo si vezmi knihu, poslechni si hudbu, nebo si představ, že jsi na prohlídce u zubaře - jen jiný lékař, jiné místo.

Třetí věc: nečekáš na „perfektní čas“. Neexistuje žádný perfektní čas. Nejlepší čas je teď. A nejhorší čas je „když už bude pozdě“.

Co se můžeš nechat vyšetřit navíc?

Kromě základního PAP testu a HPV testu existují další možnosti, které mohou pomoci zachytit problémy dříve:

• Ultrazvuk dělohy a vaječníků - zjistí cysty, nádory, endometriózu
• Test na chlamydie a gonokok - pohlavně přenášené infekce, které mohou způsobit neplodnost
• Test na hormony - pokud máš nepravidelné cykly, příliš silné krvácení nebo příznaky menopauzy
• Mammografie - od 45 let každé dva roky, pokud nemáš rizikové faktory

Všechny tyto vyšetření se dají dělat v rámci preventivního programu - často zdarma nebo za nízkou cenu. Některé obce i pojišťovny nabízejí akce „Žena a zdraví“ - s volným přístupem k gynekologovi, ultrazvukem a poradnictvím.

Co se stane, když začneš chodit?

Když žena začne chodit na pravidelné prohlížky, mění se všechno. Nejen zdraví. Mění se i její vztah k vlastnímu tělu. Přestává být něco, co se musí skrývat. Začíná být něco, co se dbá, co se chce poznat, co se chce chránit. Mnoho žen, které se po letech rozhodly jít na prohlížku, říkají: „Když jsem to udělala, bylo to nejjednodušší, co jsem kdy udělala pro sebe.“

Nikdo tě neosudí, když jsi dlouho nechodila. Gynekologové nejsou soudci. Jsou to lidé, kteří chtějí, aby ženy žily déle, lépe, bez bolesti. A oni ti pomohou - bez soudů, bez osudů, bez hanby.

Co můžeš udělat hned teď?

Nečekáš na „někdy“. Nečekáš na „když budu mít čas“. Nečekáš na „když budu mít problém“.

1. Podívej se do svého kalendáře - kdy jsi naposledy byla u gynekologa?
2. Voláš na ordinaci - zeptej se, jaký je nejbližší termín na preventivní prohlížku.
3. Připrav si otázky: „Co bych měla vědět o svém těle?“, „Mám nějaké rizikové faktory?“, „Co se stane, když nejdu?“
4. Přijď na prohlížku - a řekni: „Dnes jsem pro sebe udělala něco důležitého.“

Nikdy není pozdě začít. A každá žena, která chodí ke gynekologovi, nejen chrání své tělo - chrání i budoucnost své rodiny, svého partnera, svých dětí. Neboj se. Jdi. Tvoje tělo ti to děkuje.

Chodit ke gynekologovi není příkaz. Je to výběr. Výběr, že tělo, které tě neslo, krmilo, dělalo, trpělo - stojí za to, aby o něj někdo postarál. A ty jsi ta, která to může udělat. Ne pro někoho jiného. Pro sebe.