Kde se rodí nejvíce dětí? Nejplodnější země světa v roce 2026

Nejvíce dětí se rodi na kontinentu, kde každá žena v průměru porodí více než pět dětí. To není země s největší populací, ani ta s největším rozvojem - to je místo, kde rodina je středem života, kde děti nejsou zátěží, ale přirozenou součástí budoucnosti. V roce 2026 je to Niger, malá země v západní Africe, kde žena v průměru porodí 7,1 dítěte. To je více než dvojnásobek globálního průměru, který se pohybuje kolem 2,3.

Proč právě Niger?

Niger není země, kterou byste na mapě hned našli. Má malou populaci - kolem 27 milionů lidí - ale rychle roste. Každý rok se zde narodí přes 1,3 milionu dětí. Proč? Nejde jen o tradice. Je to kombinace několika faktorů: vysoká míra nezaměstnanosti, omezený přístup k antikoncepci, nízká úroveň vzdělání žen a silná kulturní hodnota rodiny. V mnoha obcích se děti považují za bezpečnostní rezervu - když rodiče ztřeští, děti je podpoří. A když dítě zemře, je to bolest, ale ne konec - žena často znovu otevře dveře těhotenství.

Ve městech jako Niamey se většina žen rodí mezi 18 a 25 lety. Přes 40 % žen ve věku 20-24 let už má alespoň tři děti. Mnohé z nich nejsou vystaveny žádnému systémovému vzdělávání o reprodukčním zdraví. Antikoncepce je buď nedostupná, nebo se považuje za něco, co „nejsou její věci“. Rodiče často nevěří, že by měli omezovat počet dětí - a když už se to stane, je to z důvodu finančních potíží, ne z vědomé volby.

Kde jsou další nejplodnější země?

Niger není sám. V první desítce nejplodnějších zemí světa v roce 2026 najdete:

• Chad - 6,8 dítěte na ženu
• Angola - 6,5 dítěte na ženu
• Mali - 6,3 dítěte na ženu
• Demokratická republika Kongo - 6,2 dítěte na ženu
• Madagaskar - 5,9 dítěte na ženu
• Guinea - 5,8 dítěte na ženu
• Benin - 5,7 dítěte na ženu
• Uganda - 5,6 dítěte na ženu
• Myanmar - 5,5 dítěte na ženu
• Sierra Leone - 5,4 dítěte na ženu

Všechny tyto země mají společné rysy: nízký přístup k porodní péči, vysoká míra dětské úmrtnosti a slabá infrastruktura pro vzdělávání žen. Když dítě nezřídka nežije do pěti let, rodiny se snaží mít více - aby alespoň některá přežila. A když žena nemá možnost pracovat, studovat nebo se pohybovat volně, těhotenství často zůstává její hlavní roli.

Co se děje v Evropě a USA?

Na druhé straně světa je situace úplně jiná. V Německu, Itálii a Řecku se žena v průměru narodí kolem 1,3 dítěte. V USA je to 1,7. V Japonsku - 1,2. Většina těchto zemí má problém s poklesem populace. Mnoho žen zde rodí pozdě - často až po 35 letech. Mnohé se rozhodují pro jedno dítě, nebo vůbec žádné, protože náklady na výchovu jsou vysoké, pracovní podmínky nejsou rodinně přívětivé a sociální podpora je slabá.

V Česku je průměrná porodnost 1,7. To je mírně nad průměrem Evropské unie, ale stále pod hranicí 2,1, která je potřebná k udržení populace bez přílivu imigrantů. Většina českých žen má své první dítě kolem 29 let. Druhé dítě často přichází až po 32. A mnohé se rozhodují, že to bude jen jedno - protože děti stojí příliš mnoho peněz, času a energie.

Co se stane, když se rodí tolik dětí?

Když se v zemi každý rok narodí 100 000 dětí, a populace je jen 10 milionů, je to jako kdyby se každý rok narodilo 1 % populace. To znamená, že za 25 let bude věk 0-24 let tvořit více než 40 % obyvatel. To je zátěž pro školy, zdravotnictví, zaměstnání - ale také příležitost. Pokud se tyto děti dostanou do školy, budou mít základní vzdělání a budou moci pracovat, může se z nich stát velká pracovní síla.

V Nigeru už teď vznikají nové iniciativy - vzdělávání dívek, výuka rodinného plánování, podpora žen v malém podnikání. Některé organizace učí matky, jak vyrůstat děti na základě zdravého stravování a hygieny, i když nemají peníze na léky. A pomalu se mění vědomí: děti nejsou jen číslo - můžou být budoucností.

Proč to vůbec dělá rozdíl?

Porodnost není jen číslo na papíře. Ovlivňuje, jak funguje ekonomika, jak se rozvíjí školy, jak dlouho žijí lidé, jak se mění města. Země s vysokou porodností potřebují více lékařů, porodnic, učitelů. Ale zároveň mají větší potenciál - pokud investují do lidí. Země s nízkou porodností potřebují imigranty, starostní služby a řešení pro stárnutí společnosti.

Nemá smysl říkat, že „více dětí = lepší“. To je příliš jednoduché. Ale má smysl říct: „Každá žena by měla mít právo volby“. Když žena ví, že má možnost zůstat ve škole, pracovat, mít přístup k antikoncepci a porodní péči, pak se rozhoduje - ne jen z návyku, ale z vědomí. A to je to, co se děje pomalu i v Nigeru - a to je to, co by mělo být cílem všude.

Co je průměrný počet dětí v různých částech světa?

Tady je přehled podle regionů v roce 2026:

Co z toho vyplývá? Afrika subsaharská má nejvyšší porodnost - a zároveň největší výzvy v oblasti zdravotní péče. Evropa má nejnižší - a zároveň největší tlak na stárnutí populace. A globální průměr se pohybuje kolem 2,3, což znamená, že svět se pomalu přesouvá k stabilnějšímu věku, ale nerovnosti jsou obrovské.

Co můžeš udělat, když tě to zajímá?

Nejsi v Nigeru. Nejsi v Německu. Ale můžeš vědět. Můžeš se ptát. Můžeš podpořit organizace, které pomáhají ženám v rozvojových zemích dostat přístup k porodní péči a antikoncepci. Můžeš si přečíst příběhy žen, které rodily 6 dětí, ale stále pracují. Můžeš si uvědomit, že když žena má volbu, výsledek je vždy lepší - pro ni, pro její děti, pro společnost.

Porodnost není jen statistika. Je to o životě. O tom, jak se lidé rozhodují, když nemají moc. A o tom, jak můžeme změnit pravidla, aby měli všichni větší možnost - bez soudů, bez tlaku, bez strachu.